Kdo se skrývá za touto stránkou?

Ahoj, jsem Monika, těší mě – srdečně Vám třesu pravicí! Po tomto světě se toulám už 24 let. Zvířomil, vidlák, kytkožrout, perfekcionalista a tak trochu blázen – těmito slovy mě můžete popsat a netrefíte vedle. Vystudovala jsem obor Veterinářství na Tauferově střední odborné škole veterinární v Kroměříži, po maturitě jsem ve studiu pokračovala na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně, kde jsem se věnovala oboru Ochrana zvířat a welfare. Jsem kreativní duše, milovník dobrýho jídla, tvrdé muziky, knih, filmů a jednorožců. Doma mi pobíhají dvě chlupatý psí příšery – australská ovčanda Kara (psychopes, buldozer) a malej směskopes Judy (zvaná též Myš či Skřítka). Tyto nádhery mě často doprovází na focení, kde se starají o uvolnění atmosféry i všech zúčastněných.    

Jak jsem se dostala k focení?

V prváku na střední jsem začala přemýšlet o pořízení nějakýho lepšího foťáku, abych měla hezký „fotky do šuplíku“. V té době jsem si začala půjčovat kompakt a focení mě zcela pohltilo, začala jsem díky němu svět kolem sebe vnímat úplně jinak. Po čase jsem se rozhodla, že by to chtělo něco vlastního, protože být závislá na možnosti půjčit si foťák je naprd. V roce 2009 jsem si teda pořídila svoji první mašinku – Nikon D90. A začala jsem fotit. Vždy a všude. Úplně všechno. Květiny, zvířata, přírodu, brouky…. Pomalu jsem se dostávála až k focení lidí (to je tak, když se na vás sesypou kamarádky s tím, že když máte ten velkej foták, že byste je mohli nafotit, haha). Jelikož jsem měla jen obyčejnej seťák, začala jsem se pomalu rozhlížet po dalších přírůstcích do výbavy a postupně jsem svůj arzenál rozšiřovala. 

Dalším takovým mezníkem byl rok 2013, kdy jsem se focením začala nějak víc zabývat. Četla jsem různý články, návody, rady. Hledala inspiraci, zkoušela první fotoprojekty. Časem jsem si vybudovala portfolio a začala jsem se focení lidí věnovat víc. Což jsem teda, paradoxně, neměla vůbec v plánu, ale nějak mě k tomu osud zavál. Věnovala jsem se focení lidí víc a víc, až jsem se dostala ke své první svatbě a už to jelo. Roky plynuly, přibývaly další svatby, víc focení, nový vybavení, nabírala jsem další a další zkušenosti.

Jak už tomu bývá, čím víc jsem fotila, tím víc jsem zjišťovala, že moje dosavadní výbava mi přestává stačit. Přeci jen moje devadesátka už toho dost zažila, a tak jsem začala uvažovat o nějakým novým těle. A tím nastal koncem roku 2017, zatím, nejvýznamnější mezník, jelikož jsem se rozhodla přejít na Canon. Pořídila jsem si Canon 5D Mark III a k tomu Sigmu ART 35mm, po který jsem už pár let pokukovala. Postupně tak nahrazuju nikoní výbavu tou canoní. Pokud mě tedy uvidíte fotit ověšenou oběma značkama, víte proč.

Abych pravdu řekla, nikdy by mě nenapadlo, že bych se mohla živit focením. I ve chvílích, kdy jsem aktivně fotila, jsem si říkala, že se tím plně živit asi nebudu, i když jsem chtěla. Měla jsem ale pořád tak nějak vnucený, že to není „plnohodnotná společensky uznávaná práce“. Ale víte co? Jsou to kraviny. Nakonec jsem se naštěstí rozhodla, že budu dělat to, co mě baví a na nějakej nastavenej model „ideálů“ v týhle společnosti se můžu vybodnout. Život je moc krátkej na to, abychom ho žili podle názorů ostatních :]

Absolvované kurzy a workshopy

KURZ ADOBE LIGHTROOM

Ondřej Uhlíř (www.ondra-uhlir.cz)

KURZ PODZIMNÍ PSÍ PORTRÉTY

Ondřej Uhlíř (www.ondra-uhlir.cz)

Moje vybavení

error: Content is protected !!