Doba mobilová
Vyskytl se nám tady takový nešvar… Telefony v ruce téměř každýho svatebního hosta. Dnešní článek a vlnu myšlenek bych ráda věnovala právě tomuto velkýmu tématu, kterým jsou telefony na svatbě. Technologie jsou nedílnou součástí našich životů a samozřejmě, když se umí používat, život dost usnadní. Jsou ale chvíle, kdy je rozhodně lepší je nechat odpočívat v kapse nebo kabelce. Svatba je společenská událost, oslava lásky a rozhodně je jednou z těch příležitostí, kdy nemít telefon nonstop v ruce. Koneckonců, na svatbu si jdete přece užít prima party, lidi a atmosféru a nepořizovat nonstop záběry, který ve finále ani nijak moc nevyužijete. Samozřejmě jedna věc je si tu a tam vyfotit selfíčko nebo tak, na tom nic moc trestnýho není, můj dnešní myšlenkovej pochod se týká především sběsilýho focení při obřadu (a jiných významných momentech).
Když pominu nějaký základní pravidla etikety, do kterých opravdu nepatří fotit na svatbě každou chvíli a dělat z ní pomalu reality show, kdy 20 z 50 hostů míří na novomanžele kamerama, je to něco, co je opravdu bezohledný a neslušný především vůči samotným novomanželům. Svatba něco stojí (a ne zrovna málo) a co si budem, kdo ji má za sebou ví, že se pořádá především pro ty hosty, protože prostě vždycky si svatbu užijete jako návštěvník víc, než jako pořadatel. Fotky a video, pokud se bavíme o profesionální práci, patří často mezi nejdražší položky a jestli je něco dokáže během pár minut zkazit, tak jsou to všudypřítomný telefony. Tihle horliví telefonní fotografové nejen, že pravidelně zavazí nebo lezou do záběru profesionálům, ale především asi nikdo nechce z obřadu mít záběry na hosty, kdy místo nich jsou vidět jen nejrůznější značky mobilů, ale rádi by na fotkách viděli svoje nejbližší.
Nejednou jsem na svatbě zažila, že mi někdo při důležitým momentu, jako je třeba první polibek nebo krájení dortu, strčil telefon natvrdo přímo před objektiv. Nebo mě mobilcvaci obklopili tak, že jsem se nemohla hnout z místa a postarat se tak o nejlepší úhel a záběry, aniž bych se nejdřív musela prodrat tímto davem. Na jedné březnové svatbě, kdy ještě skoro mrzlo, se lidi s telefony střídali a fotili při skupinkách novomanžele tak dlouho, že nevěsta div neumrzla a bylo víc než zjevný, že novomanžele to v tu chvíli štve víc, než dost. Letos se mi dokonce stalo, že mi při gratulacích jeden z hostů podával telefon se slovy, jestli bych ho nenatočila, jak gratuluje. A to by jeden řekl, že za ty roky ve svatbách, jsem už zažila všechno, haha.
Bohužel je tento zlozvyk něco, s čím se nedá nic moc dělat, protože často předem daná informace o „zákazu“ telefonů nebo cedule ohledně nefocení na mobil nemají moc účinků. Zkrátka se vždycky najde odvážnej průkopník, kterej si prostě musí udělat nějaký záběry. Pokud vás čeká svatba a chcete se vyhnout, alespoň při obřadu tomu, ať je v každý druhý ruce telefon, doporučuju to prostě vysbírat. A tečka. Případně se domluvit s oddávajícím/koordinátorem/někým, kdo v úvodu zmíní, že během obřadu se vyhradí půlminuta/minuta/dvě na to, kdy se zavelí a kdo chce, tak si na telefon teda něco vyfotí a v jiným případě to prostě vytahovat nebudou. To jsou tak nějak jediný způsoby, co jsem na svatbách zažila, že fungují.
A vás, co se ocitnete v roli svatebního hosta, prosím, nechte svý telefony schovaný. Pokud vás svrbí ruka a nejste schopný to vydržet, budiž, vyfoťte si jenu fotku a zase to dejte pryč. Nedělejte ze svatby koncert, kde všichni budou akorát stát s telefonama v ruce a celý to budou dokumentovat (což je teda taky kapitola sama o sobě). Užívejte si danej moment a celou tu událost. Mluvte s lidma, offline. O veškerou dokumentaci se postarají ti, kteří tam od toho jsou. Je to opravdu bezohledný, jak vůči profesionálům, kterým ztěžují takovýhle lidi práci, tak především vůči těm, co si vás celej den hostí, a kteří si vás vybrali, že právě s váma chtějí tento den prožít.
