Mlýn Sedlec: Letní svatba v srdci jižní Moravy

V srdci vinařské oblasti, mezi Mikulovem a Lednicko-valtickým areálem, leží Mlýn Sedlec — jedinečný místo, který nabízí dokonalou atmosféru pro vaši svatbu nebo jinou speciální událost. Přivítá vás nejen profesionální personál, ale taky útulný rustikální prostředí. Rozhodně je to jedno z těch míst, kde se budete cítit jako doma. Pár kroků od areálu mlýna jsou nádherný rybníky, kde zlatá hodinka a romantika dostávají úplně novej rozměr. Skrz novomanželský focení tak nemusíte chodit nikam daleko, což je bezesporu vždycky velká výhoda, když se dá fotit poblíž místa konání svatby nebo přímo v něm. Pokud byste zatoužili po trochu jiným prostředí, pár minut jízdy autem od Mlýna najdete různý památky, který vám Lednicko-valticko nabízí, jako například moje oblíbená a naprosto dechberoucí kolonáda Reistna, která je asi deset minut jízdy.

Svatba na jižní Moravě v přírodním stylu tak přímo nabádá k tomu, uspořádat jí právě v tomto místě, který si pro svoji česko-slovenskou svatbu vybrala i Katarína s Robertem. Dva programátoři, jejichž lásku a život provází milý „osudový náhody“, ať už jde o jejich seznámení nebo třeba fakt, že mají dva kočičáky, kteří si už
z chovatelský stanice nesli jména Zero a Memory, což je prostě a jednoduše geniální. A že to byla svatba!

Celej tento zářijovej den se nesl v duchu naprostý pohody a veselí. Přípravy nevěsty byly ve znamení správnýho babince a prosecca. Salvy smíchu a vtipů utichly, jakmile se Katy začala oblíkat, protože všem, včetně mě, spadla brada. Ve svatebních šatech, který si vybrala ve svatebním salonu Nicole, a jejichž autorkou je návrhářka Iryna Kotapska, byla naprosto NÁDHERNÁ. Svůj look navíc doplnila překrásným závojem od Poirier. Naproti tomu přípravy ženicha byly pánská jízda jak má být. Robovi pomáhal s chystačkou jeho prima brácha a taky nechyběl samozřejmě tatínek, protože bez něj by to nebylo ono. Proces nahazování obleku byl provázenej smíchem a epickýma hláškama. Zapečetil to pak celý společnej přípitek.

Místo obřadu bylo nedaleko restaurace. Krásný výhledy na přilehlý rybníky navozovaly až přímořskej vibe. Svatební obřad samotnej byl neskutečnej. Naprosto. A to i přes to, poměrně úmorný, sluníčko, který chvílema vypalovalo bulvy asi nám všem. Oddávající Juraj byl senzační. Sršel vtipem, informacema o svých lidech a nakonec hrál na kytaru? Bylo to fakt skvělý. Jedinečný. Veselý. Trochu bláznivý. Šťávu a správný grády celýmu obřadu taky dodaly svatební sliby hlavních aktérů v podobě monologu o lásce ze Star Treku. Miluju! Miluju, když jsou svatby autentický a snoubenci do nich zakomponují, ať už víc či míň, prvky narážející na jejich zájmy nebo něco pro ně typický.

Po obřadu jsme se hned vrhli na svatební skupinky, který krásně odsýpaly a pak už mohla začít hostina, zábava a pořádná partyyyyyyy. Jakmile proběhly obvyklý formality v podobě milých přípitků, gratulací a první kávičky, následovalo krájení dortu. O dort se postaralo Sladko Brno a byl to totální roztomilouš. Odnesl si titul nejkrásnějšího svatebního dortu dvacettrojkové svatební sezóny! Byl opravdu povedenej. Jednoduchej, ale přesto ozdobenej a navíc byl opravdu vynikající. Zbytek večera se pak hrály svatební hry, fotokoutek jel o sto šest, Borovička tekla proudem a svatební den vyústil v pořádnej bengr plnej tance, smíchu a maximálního svatebního veselí. Tahle svatba se taky nesla celá ve znamení dva metry sedum vs. metr šedesát pět. Jo, Katy a Rob jsou vysocí. Krapet. Musím se přiznat, že mi to při předsvatebním focením až tak nepřišlo, prostě vysocí lidi. Ale na svatbě už jsem ty výšky pociťovala poněkud víc (ten pocit, když gratuluješ ženichovo náprsní kapse, haha) a když jsem se pak podívala na naši spolufotku, tak jsem odpadla smíchy. No jo, je to fakt znát aneb ze života hobita : D